Document

6. Hodnocení výsledků vzdělávání

6.1. Pravidla pro hodnocení žáků

Základní pravidla hodnocení vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady hodnocení, stupně hodnocení prospěchu a chování, podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách či způsoby získávání podkladů pro hodnocení žáků jsou zakotveny v klasifikačním řádu školy, který je přílohou ŠVP.

Pravidla pro hodnocení vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění, vyhlášky č. 48/ 2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných ve znění platných předpisů.

6.1.1. Způsoby hodnocení žáků

Hodnocení žáka je zpětnou vazbou, která poskytuje žákovi informace o správnosti postupu a jeho výsledcích. Cílem je hodnotit žáka z celé šíře hodnot za použití všech možných forem. Nestačí jedinou zkouškou zhodnotit dlouhodobou přípravu, aktivitu, píli, snahu, dovednosti, práci s informacemi, spolupráci apod., ale postupnými kroky zjišťovat jednotlivé dílčí výsledky vzdělávání směřující k dosažení cílů daného stupně vzdělávání. Součástí hodnocení je také vedení žáka k sebehodnocení tak, aby dokázal objektivně posoudit svoji práci, vložené úsilí i rezervy, zapojit ho jako partnera do procesu hodnocení.

Škola volí následující základní způsoby hodnocení žáků :

●Klasifikace (číselné vyjádření známkou = klasifikační stupně) – viz klasifikační řád

●Slovní hodnocení (výrokové)

●Kombinace obou způsobů hodnocení

●Bodové – v případě dílčí klasifikace (testy apod.)

Hodnocení musí předcházet seznámení žáka s cíli i kritérii hodnocení.

Cíl musí být smysluplný, měřitelný, akceptovatelný, reálný a realizovatelný, termínovaný.

Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, všestranné, motivační, srovnatelné s předem danými kritérii, při užití slovního hodnocení musí být zachována vazba mezi klasifikací číselnou a vyjádřením slovním. Musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné, musí vycházet z míry dosažení očekávaných výstupů.

Pravidlem by mělo být : oznámit žákovi výsledek každého hodnocení

poukázat na klady i nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků

hodnocení nesmí být trestem

chyby slouží k nápravě

K dosažení dobrého hodnocení musí pro žáka obecně platit :

●žák ví, co se má naučit a proč

●žák ví, co bude dělat pro to, aby se něco naučil

●žák dokáže vysvětlit, čemu se naučil

●žák ví, podle kterých kritérií bude hodnocen

●žák ví, že může hodnotit vlastní pokrok

1.1.1.Kritéria hodnocení

Kritéria hodnocení se odvíjejí od klíčových kompetencí, přitom respektují věk žáků i požadavky stanovené v jednotlivých předmětech, dané

školním vzdělávacím programem.

Žáci budou vždy informováni o kritériích hodnocení i o stupních hodnocení.

Každé hodnocení musí mít svá pravidla (jak, kdy, koho) a kritéria (požadavky – co hodnotit, jak, kolik, sledovaný jev , míru kvality i

kvantity).

Posuzuje se :

●úplnost, ucelenost, přesnost, trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí, vztahů

●kvalita a rozsah získaných dovedností

●kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů

●kvalita práce s informacemi

●osvojení dovednosti spolupráce

●píle, snaha, přístup žáka ke vzdělávání

●kvalita myšlení (samostatnost, tvořivost, originalita)

●kvalita komunikativních dovedností (výstižnost, přesnost, odborná a jazyková správnost projevu)

●osvojení metody samostatné práce = umět se učit

Zásady :

●hodnocení chování se nezahrnuje do známky z vyučovacího předmětu

●učitel hodnotí vyváženě a do klasifikace promítá klíčové kompetence

●hodnotí se vždy probrané a procvičené učivo

●písemné práce jsou vždy žákům včas oznámeny

Obecná hodnotící stupnice :

●Stupeň 1 : prakticky bezchybný stav

●Stupeń 2 . převládá pozitivní hodnocení, dílčí chyby

●Stupeň 3 : pozitivní a negativní zjištění v rovnováze

●Stupeň 4 : výrazné chyby, převážně negativní hodnocení

●Stupeň 5 : zásadní nedostatky

Slovní hodnocení :

U slovního hodnocení učitel sdělí žákovi informace o průběhu a výsledcích jeho činností, porovnává současný výkon s minulým a hodnotí

jeho pokrok. Přednost má hodnocení pozitivní. Učitel navrhuje žákovi způsoby, možnosti k dosažení lepších výsledků, přihlíží ke

vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. Slovní hodnocení (popř.kombinaci slovního a číselného hodnocení) volí učitel na základě

žádosti rodičů.

Charakteristika klasifikačních stupňů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami :


známka	učivo	kvalita myšlení	kvalita komunikačních dovedností	uplatňování znalostí a dovedností	píle, snaha, přístup ke vzdělání
1 výborný	bezpečně ovládá	samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti	vyjadřuje se výstižně, přesně, souvisle (adekvátně věku)	spolehlivě, uvědoměle uplatňuje vědomosti a dovednosti, pracuje svědomitě, s jistotou	pilný, aktivní, projevuje zájem o danou problematiku
2 chvalitebný	ovládá	uvažuje vcelku samostatně,tvořivý	vyjadřuje se celkem výstižně, samostatně,	při řešení úkolů užívá vědomosti i dovednosti, vyžaduje drobnou pomoc, malé, ne časté chyby	celkem se snaží , učí se svědomitě
3 dobrý	v podstatě ovládá s mezerami	méně samostatný, pohotový	nedovede se dost přesně vyjádřit, někdy nesouvisle, často chybuje	vyžaduje pomoc, s pomocí učitele odstraňuje chyby	k práci nepotřebuje větších podnětů
4 dostatečný	ovládá jen částečně, se závažnými mezerami	napodobuje ostatní, ale často chybuje, nesamostatný, nechápe souvislosti	vyjadřuje se se značnými obtížemi, nesouvisle	znalosti i dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami, chyby nesnadno překonává	malá píle a snaha, potřebuje stále pomoc a pobídky
5 nedostatečný	neovládá	nesamostatný, těžkopádný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně, neumí se vyjádřit nebo jen kusým způsobem	neovládá znalosti, dovednosti, praktické úkoly nedokáže splnit ani za pomoci učitele	veškerá pomoc a podněty k práci jsou neúčinné

U hodnocení skupinové práce je třeba brát v úvahu následující kritéria :

●Podíl na práci skupiny (rozdělení úkolů, potřebných kompetencí, týmová práce)

●Návrh nápadů, myšlenek (přínos – kdo, co)

●Zapojování členů skupiny (ochota pomáhat, naslouchat, vyrovnaný podíl činností)

●Komunikace (prezentace a hodnocení zadaného úkolu)

●Diskuse (přínos, použitelnost, významnost úkolu, sebehodnocení skupiny)

Učitel volbou organizace, forem a metod práce zohledňuje rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků, respektuje individuální možnosti žáka.

Charakteristika klasifikačních stupňů pro žáky s autismem :


Známka číselná	Vysvětlení známky slovy
1	Pracoval (a) jsi výborně.
2	Musel (a) jsem ti trochu napovědět, ale reagoval (a) jsi správně, příště mluv sám (sama).
3	Musela jsem z tebe tahat odpovědi.
4	Ještě jsi splnil (a), ale bylo toho málo.
5	Odpovědi nedostačovaly, příště se nauč a opravíme to.