5.5. ČLOVĚK A SPOLEČNOST

 

5.5.1. DĚJEPIS

 

Charakteristika vyučovacího předmětu

 

  Výuka dějepisu otevírá žákům pohled na hlavní období dějinného vývoje lidstva a vlastního národa, seznamuje je s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících generací a mají význam i pro orientaci v současném společenském životě. Důraz je položen především na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským vývojem, dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti. Učivo by mělo přispívat ke komplexnějšímu pohledu na historii, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahů mezi dějinami regionu, národa, okolních zemí a světa, k intenzivnějšímu citovému vztahu žáků k poznávanému a k rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení. Výuka dějepisu by především měla vést u žáků k podchycení a rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných společenství a uvědomování si sounáležitosti s evropskou kulturou.

Do předmětu jsou v jednotlivých ročnících zařazena průřezová témata, nejvíce se výukou prolíná Výchova demokratického občana.

 

Formy a metody výuky:

  individuální práce, práce ve skupinách, práce s odbornou literaturou, atlasem, mapou, výukové programy na PC, využití internetu, besedy, exkurze, historické vycházky

Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k dětem s SPU, je kladen důraz na slovní projev. V psaném projevu jsou zohledňovány specifické chyby. Nadaným žákům je nabízeno nadstavbové (rozšiřující) učivo.

 

Časová dotace:

 

- v 6. ročníku

2 hodin týdně

 

- ve 7. ročníku

2 hodin týdně

 

- ve 8. ročníku

1 hodin týdně

 

- ve 9. ročníku

2 hodin týdně

 

 

 

 

 

Výchovné a vzdělávací strategie:

 

Kompetence k učení : předkládat žákům dostatek spolehlivých informačních zdrojů, které jim umožní poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským vývojem;

nabízet žákům řadu aktivačních metod, které jim přiblíží problematiku dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti; vést žáky k posouzení vlastního pokroku a kritickému hodnocení svých výsledků

Kompetence k řešení problémů : vést žáky k využívání získaných vědomostí k řešení problémů; učit žáky kriticky myslet,

činit uvážlivá rozhodnutí a schopnosti svá rozhodnutí obhájit

Kompetence komunikativní : umožnit žákům při diskusích na daná témata formulovat a vyjadřovat své myšlenky;

učit je vyjadřovat se výstižně a v logickém sledu nabízet žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám druhých,

vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat;

umožnit žákům poznávat různé typy textů a dokumentů;

vést žáky i k využívání neverbální komunikace v rámci dramatizace či živých obrazů historických událostí;

pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vést žáky ke komunikaci ve skupině

Kompetence sociální a personální : navozovat dostatek situací, které umožní žákům účinně spolupracovat ve skupině a ovlivňovat kvalitu společenské práce;umožnit žákům podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a přispívat k upevňování mezilidských vztahů

Kompetence občanské : učit žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní a historické dědictví; vést je k aktivnímu zapojování se do kulturního dění

Kompetence digitální : učit žáky ovládat běžně používaná digitální zařízení, aplikace, ukázat které technologie pro jakou činnost použít, vyhledat dějinná data a informace k učivu, učí se vytvářet a upravovat digitální obsah, vyjadřovat se za pomoci digitálních prostředků, učit vše využívat k usnadnění a zefektivnění své práce

 

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu dějepis

6. ročník

Výstupy RVP

Školní výstupy

Učivo

Průřezová témata a mezipředmětové vztahy

ŽÁK

- uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

- uvede příklady zdrojů informací o minulosti: pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány

- orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

- chápe význam dějin jako možnost poučit se z minulosti

 

 

 

- charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu

- objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací

- uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví

 

 

 

 

 

 

 

 

- demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury

- porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ŽÁK

- vysvětlí cíl a způsob poznávání historie

- vysvětluje své znalosti při návštěvě kulturních zařízení – muzeum, archiv, knihovna,…

- orientuje se v historickém čase / určí století př.n.l. a po n.l. /

- vyjmenuje dějinné epochy

- zkusí vyjádřit svůj názor na vznik Země a života na Zemi

 

 

 

 

 

- popíše život člověka v paleolitu

- objasni pokrokové změny v neolitu

- odliší způsob obživy člověka v paleolitu, neolitu a době kovů

- popíše počátky používání kovů, podle obrazového materiálu popíše tělesné změny ve vývoji člověka

- vysvětlí náboženské představy u pravěkého člověka (pohřbívání, zvyky, umění,..)

- na mapě ukáže nejdůležitější archeologická naleziště z této doby

 

 

 

 

 

- objasní vliv přírodních poměrů a vývoj starověkých států

- uvede obecné znaky a specifické zvláštnosti jejich hospodářského, politického, kulturního a náboženského vývoje

- načrtne přínos starověkých států pro rozvoj světové civilizace

- zdůvodní úlohu bájí, pověstí a náboženství v životě Řeků

 

 

- vysvětlí význam obchodního spojení Řeků s okolním světem

- uvede klady a zápory výbojné řecké politiky (řecko -perské války,…)

- porovná státní zřízení a způsob života ve Spartě a Aténách

- charakterizuje přínos řecké a helénistické kultury pro rozvoj evropské civilizace

- zhodnotí dobu královskou, období republiky a císařství v Římě

- určí podstatu a význam křesťanství

- specifikuje vliv římské kultury na evropskou civilizaci

- demonstruje sílu římského vojska na válečných událostech (punské války,..)

- vyjmenuje díla a odkazy významných osobností Řecka a Říma

Člověk v dějinách

Lidé, jejich přítomnost a minulosti

proč a jak vnímáme minulost – úkol historické vědy

 

 

hmotné a písemné prameny

 

 

archivy, muzea, galerie, knihovny

vnímání historického času, hlavní období historie

vznik Země a života na Zemi

 

Počátek lidské společnosti

PRAVĚK

nejstarší období lidské společnosti

charakteristika doby kamenné a doby kovů (způsob života lidí, počátky zemědělství a řemesel, projevy duchovního života lidí, první kovy, rozvoj řemesel a obchodu, zdokonalení řemeslné výroby, Keltové)

vývoj člověka

významná archeologická naleziště v našich zemích

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejstarší civilizace

Kořeny evropské kultury

STAROVĚK

přehled států starověkého východu : Egypt, oblasti Mezopotámie a Předního východu, Indie, Čína (obecné rysy a specifické zvláštnosti jejich společenského, kulturního a politického vývoje)

kultura států starověkého východu ( písmo, způsob života, náboženství, umění, základní vědy)

přínos starověkých států pro rozvoj světové kultury

 

 

 

 

 

Starověké Řecko

nejstarší období řeckých dějin, báje a pověsti – Ilijas a Odyssea

náboženství, způsob života a hospodářství

námořní obchod a kolonizace

státní zřízení a způsob života v městských státech – Sparta, Atény

řecká kultura a umění

říše Alexandra Makedonského

helénistická kultura

 

 

 

 

 

 

Starověký Řím

římská republika, její rozkvět a krize

povstání otroků – Spartakus

punské války

vznik a vývoj římského císařství

počátky křesťanství

římská kultura (státověda, řečnictví, právo a vojenství)

krize a rozpad říše západořímské

dotyky římské civilizace ve střední Evropě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ch – určování času chem. Metodou

 

ČJ – první literární památky

 

M – časová přímka

PŘ – vznik života, Z – oblasti

 

 

 

OSV – sebepoznání a sebepojetí

 

 

 

 

Př – vývojové fáze života člověka

Z – nálezy

OSV - poznání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vv – výtvar. Zpracování (pyramidy,…)

 

Z- orientace na mapě

 

OV – státní zřízení , kultura

 

Vv – stavby, sochy…

 

 

 

 

 

 

 

Čj – báje, pověsti, eposy

 

 

VDO – principy demokracie jako forma vlády

 

VDO – občan, občan. společnost a stát

 

 

 

 

 

 

 

VDO – formy patricipace občanů v politickém životě

 

OV – počátky náboženství

 

Čj – projev, diskuze – rozvoj komunikační dovednosti

EGS – jsme evropané

Integrovaná tématická výuka

- historická módní přehlídka – odívání v pravěku a starověku (D, Vv, Čj – dram.)

- řecké báje a pověsti Jak je vidím já“ (Lv, Vv, D)

Exkurze

- program o pravěku – karlovarské muzeum

Referáty

- talentovaní žáci a základě dobrovolnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7. ročník

Výstupy RVP

Školní výstupy

Učivo

Průřezová témata a mezipředmětové vztahy

 

Žák

- popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států

- objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech

- vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí

- ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury

 

 

 

 

 

 

 

- vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve

- vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život

- popíše průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

- objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie

- objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky

- rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede příklady významných kulturních památek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Žák

- popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše

- objasní odlišnosti byzantské, arabské a franské kultury

- vyjmenuje první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava, Český stát)

- popíše období vlády posledních Přemyslovců

- zhodnotí význam vlády Karla IV. a Václava IV.

- vypráví o životě střed. městech a jejich obyvatelích

- definuje příčiny husitské revoluce

- popíše její průběh a výsledky vzhledem k českým i evropským dějinám

- objasní význam vlády Jiřího z Poděbrad

- zhodnotí období vlády Jagellonců

- rozpozná základní znaky románské, gotické a renesanční kultury

- uvede příklady staveb z jednotlivých kulturních období

- vyjádří vlastními slovy podstatu humanismu na konkrétních příkladech

- zdůvodní snahy o nápravu církve

- uvede důvody i technické předpoklady objev. cest

- vysvětlí jejich průběh a význam

 

- určí příčiny nástupu Habsburků na český trůn

- vysvětlí důvody nespokojenosti čes. Stavů s vládou Habsburků v evrop. kontextu

- zhodnotí důsledky bitvy na bílé hoře pro český národ

- rozpozná rozdíly mezi jednotl. typů vlády

 

 

 

Křesťanství a středověká Evropa

Středověk – raný středověk

osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše

byzantská, arabská a franská říše

přijímá křesťanství, pokusy o podmanění evropské civilizace – Islám (Arabové, turci,..)

první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava), kulturní a politický význam cyrilometodějské mise

počátky a rozvoj českého státu

šíření křesťanství, počátky křesť. Kultury

struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev

boj mezi mocí světskou a církevní (papežství, císařství)

křížové výpravy

románská kultura, gotické umění a vzdělanost ve středověku

 

 

 

 

 

Objevy a dobývání – Počátky nové doby

Vrcholný středověk

Český stát za posledních Přemyslovců a Lucemburků

vláda Karla IV. a její přínos pro český stát

gotická kultura a její památky

soužití různých etnických kultur v naší zemi

kritika poměrů v církvi a husitství v Čechách

 

 

 

 

 

 

Pozdní středověk

doba poděbradská, Jednota bratrská

jagellonský stát a stavovská monarchie

hospodářský a technický rozvoj v našich zemích a v západní Evropě

cesta ke vzniku středoevropského soustátí

pozdní gotika

 

 

 

 

 

 

 

Raný novověku

Počátky novověku

renesance a humanismus

objevné cesty a jejich společenské důsledky

náboženská reformace

počátky absolut. monarchií

český stát v 15. - 17. století

třicetiletá válka

 

 

 

 

 

 

 

Z, Vv

 

 

 

 

 

 

EV – lidské aktivity, problémy život. prostředí

 

 

 

 

 

 

Čj – dram.

OV

 

 

 

 

 

 

 

Čj, Hv

Vv

 

EGS – jsme evropané

 

OV

EGS – objevujeme Evropu a svět

Z,Vv

 

 

 

 

Čj, Lv

Integrovaná tématická výuka

filmová adaptace literárního díla z doby husitství (Čj)

husitské zbraně (výroba, zhodnocení) (Vv)

Exkurze

národopisné muzeum v Třebízi

muzeum hornictví v Jáchymově

historické město Kadaň

 

8. ročník

Výstupy RVP

Školní výstupy

Učivo

Průřezová témata a mezipředmětové vztahy

 

Žák

 

 

- vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

- objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek

- porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

 

 

 

- vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla: charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií

 

 

 

 

Žák

- popíše barokní památky

- objasní smýšlení lidí v době baroka

 

- vysvětlí význam slova osvícenství

- dokáže vliv nových vědeckých poznatků na rozvoj společnosti

- zdůvodní nutnost revoluce ve Francii a její vliv na změny v Evropě

- vypráví o životě Napoleona

- uvede podle mapy územní změny v Evropě po Napoleonských válkách

- vysvětlí pojem národní obrození a její fáze

- určí jeho cíle a výsledky

- objasní význam slova revoluce

- porovná její cíle v jednotlivých zemích

- definuje nejnovější poznatky v oblasti vědy a jejich vliv na rozvoj společnosti

 

- na příkladu národních hnutí objasní důvody konfliktů v Evropě a v koloniích

 

- popíše strukturu Rakouska, popř. R – U

- zdůvodní postoj českých politiků vůči rakouské vládě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Období 2. pol. 17 století do konce 18 století

barokní kultura (životní styl, architektura, malířství, sochařství, umělecké řemeslo, literatury)

upevňování Habsburské vlády po třicetileté válce

rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění v době osvícenské

Anglická buržoazní revoluce

Habsburská monarchie a české země za vlády Marie Terezie a Josefa II.

Boj amerických osad za nezávislost, vznik spojených států amerických

 

 

 

 

 

Modernizace společnosti

Novověk od konce 18. stol. Do roku 1914

velká francouzská buržoazní revoluce, její průběh a význam pro Francii i evropské dějiny

napoleonské války a jejich důsledky

průmyslová revoluce, modernizace společnosti, změna sociální kultury

národní a osvobozenecká hnutí v Evropě, pojem vlastenectví a požadavek národa na svobodný rozvoj

utváření novodobého českého národa

rok 1848 v Evropě a v Čechách

postavení českých zemích v habsburské monarchii v 2. pol. 19. století

 

politické proudy: konzervatismus, liberalismus, demokratismus, socialismus

občanská válka v USA

kulturní rozrůzněnost doby

konflikty mezi velmocemi

kolonialismus

kapitalismus volné soutěže a imperialismus

mocenské bloky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vv

 

OV

 

 

 

Fy, Ch

 

OV

 

 

Z

 

 

 

 

 

 

 

Čj

 

VDO – formy patricipace občanů v politickém životě

 

 

Fy, Ch

 

 

 

MV – etnický původ

princip sociálního smíru a solidarity Z, Ov

OV

 

 

 

 

Integrovaná tématická výuka

projekt: významná osobnost vědy a techniky, kultury nebo politiky (Fy, Čj, Ov, Vv)

Exkurze (varianty)

Praha: Technické muzeum, Národní muzeum, Národní divadlo, Staroměstská radnice

 

9. ročník

Výstupy RVP

Školní výstupy

Učivo

Průřezová témata a mezipředmětové vztahy

 

Žák

- na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky

- rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět: rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu

 

 

 

 

 

- na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv

- zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

 

 

- vysvětlí příčiny vzniku bipolárního světa, uvede příklady vstřebávání obou bloků

- vysvětlí a na příkladech doloží

mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce

 

 

- posoudí postavení rozvojových zemí

 

- prokáže základní orientaci v problémech současného světa

 

 

 

 

 

Žák

- vysvětlí příčiny 1. světové války a její charakteristika

pohovoří o využití nové techniky ve válce

objasní důsledky 1. svět. války na politické dění v Evropě

- popíše podle mapy územní změny po válce a vznik nových států

- vypráví o životě T.G.

Masaryka

- popíše přípravy a vznik Československa

- zhodnotí hospodářské, sociální, politické a kulturní postavení v rámci Evropy

- uvede příčiny světové hospodářské krize a její vliv na sociální a politické poměry

 

- objasní svými slovy pojem fašismus

- označí podle mapy nejdůležitější fašistické státy

- charakterizuje jednotlivá období a přelomové momenty v 2. světové války

- objasní důvody spolupráce v rámci protihitlerovské koalice

 

 

 

 

- vysvětlí vztahy mezi velmocemi po 2. světové válce

- pohovoří o vzniku hospodářských a vojenských bloků

- píše poválečné uspořádání Evropy: únorový převrat, uplatňování komunistického režimu, politické procesy

- popíše život v Československu po 1948 a snahy o jeho demokratizaci v 60. letech

- popíše běžný život v socialistickém Československu: pražské jaro 1968, okupaci a její důsledky, sametovou revoluci 1989

 

 

- charakterizuje postupné politické změny v 80. a 90. letech v Evropě a ve světě

- prokáže základní orientaci v problémech současného světa

- zhodnotí sociální politické, hospodářské a kulturní prostředí v ČSR

- vypráví o významných osobnostech z oblasti vědy a techniky

 

 

 

 

 

 

 

 

MODERNÍ DOBA

Situace v letech 1914 – 1948

1. světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky

nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě

vznik Československa, hospodářsko – politický rozvoj

republika, sociální a národnostní problémy

mezinárodně-politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech

světová hospodářská krize a její důsledky

totalitní systémy – komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro Československo a svět

první projevy fašistické agrese

cesta k Mnichovu, Mnichovská dohoda a její důsledky

 

 

 

 

 

 

Protektorát Čechy a Morava

2. světová válka, holocaust

situace v našich zemích, domácí a zahraniční odboj

politické, mocenské a ekonomické důsledky

války

 

 

 

 

Rozdělení a integrující se svět

mezinárodní konference a poválečné uspořádání světa

poválečné Československo v letech 1945-48

studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků, pád kolonialismu, pád komunismu reprezentovaných supervelmocemi

politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření

vnitřní situace v zemích východního bloku

srovnání s charakteristikou západních zemí

vývoj Československa od roku 1948 do roku 1992 , vznik České republiky

rozpad koloniálního systému

 

 

 

 

 

problémy současnosti, věda, kultura, sport

 

 

svět 1989 – 2013

 

Česká republika 1992 – 2017

 

 

Věda a technika 2. poloviny 20. století

 

Kultura 2. poloviny 20. století

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fy, Ch

 

Z

VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsob rozhodování

 

 

 

Ov

 

 

 

Z

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MKV – princip sociálního smíru a solidarity

Z, Ov

EGS – Evropa a svět nás zajímavé

 

 

Fy, Ch

 

 

MV – kulturní diferenciace

 

 

 

 

Integrovaná tématická výuka

celoroční projekt na libovolné historické téma (osobnost, událost, histor. objekt a pod) (Vv, Čj, Fy, Z, Ov)

referát : významná historická osobnost nebo událost k učivu 9. ročníku ( inf., Čj, Vv, Ch, Fy)

 

Exkurze:

památníky Terezín a Lidice